Udržitelný rozvoj
Jelikož je podpora tzv. "udržitelného rozvoje" jedním ze základních cílů Sdružení Miláčov, seznamíme se zde s tímto hojně používaným pojmem podrobněji.
Co je udržitelný rozvoj a čeho (koho) se týká?
Jde o soubor mnoha strategií, které mají za cíl umožnit zachování únosných životních podmínek pro lidstvo na Zemi. Na tomto principu se dohodlo v rámci OSN 178 států světa a "odstartoval" na jednom z největších mezinárodních zasedání světa - v Riu de Janeiru (1992) a od té doby je hojně rozvíjen na mnoha úrovních (místní i globální). Tato konference má přezdívku Summit Země.
Přestože se o UR dozvídáte možná až nyní (a třeba v souvislosti s nějakým politickým tématem), vězte, že přímé kořeny této problematiky sahají minimálně do 60. let 20. století.
Co není udržitelný rozvoj?
- program politické strany
- výmysl "těch zelených"
- náboženství
- obchodní trénd (móda)
Koncepce udržitelného rozvoje vychází ze skutečnosti, že základní zdroje na Zemi využívané lidmi (prostor, úrodná půda, nerostné suroviny, energie, voda aj.) jsou vyčerpatelné, zejména pokud jde o tempo jejich čerpání. I tzv. obnovitelné zdroje, jako třeba biomasa, se při nadměrném využívání "nestíhají" obnovovat. Pro celou naší planetu tedy existuje jakási únosná kapacita = může unést jen určitou zátěž (např. určité množství lidí s určitými nároky). Přestože je obtížné tuto mez přesně vyjádřit (např. číselnými údaji), je nezpochybnitelné, že existuje a její překročení bude nutně směřovat ke globálnímu kolapsu (nebude dostatek zdrojů k uspokojení nároků). Tento princip je prostý a ani nejfantastičtější lidské vynálezy či technologie nemohou vyloučit jeho důsledky (mohou je pouze oddálit).
Z tohoto důvodu je absurdní spoléhat se na kdysi tak populární "neomezený ekonomický růst". Nahrazujeme jej proto "rozvojem" (nejde o růst kvantity, ale kvality). Tento rozvoj musí probíhat ve vzájemně souvisejících a neoddělitelných rovinách: ekologické, ekonomické a společenské.
Udržitelný zde znamená dlouhodobě stálý a pokračující. To je opakem např. překotnému, krátkodobému rozvoji, který je v delším časovém období neudržitelný, a tak by mohl být při vyčerpání zdrojů snadno vystřídán útlumem či zánikem.
Definic pojmu "(trvale) udržitelný rozvoj" je celá řada. Níže uvádíme několik běžně používaných.
1987 Brundtlandová
„Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ (Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991, str. 47)
1991, Sbírka zákonů České republiky, 17/1992 Sb.
„Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“
1994, Vavroušek J.
"Trvale udržitelný způsob života – je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“
Základní principy udržitelného rozvoje
| 1. propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní |
| 2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat |
| 3. kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu |
| 4. předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní |
| 5. prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) |
| 6. kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život |
7. sociální spravedlnost - příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země.Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek. |
8. zohlednění vztahu lokální - globální- činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak) |
| 9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím - zajišťujeme jim možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči? |
| 10. demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci |
Místní Agenda 21 je program zavádějící principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni (tzv. místní rozvoj). K tomu, abychom poznali, zda je rozvoj určitého regionu (či třeba obce) udržitelný, slouží indikátory udržitelného rozvoje.
